Sálání je vlastně záření. Uskutečňuje se pomocí elektromagnetického vlnění, které se šíří prostorem. Záření je pohlceno předmětem , o který se zastaví (do kterého narazí). Zde se přemění opět v tepelnou energii - ( předmět ohřeje). Vlivem sálání není prvotně ohříván vzduch v místnosti, ale jsou ohřívány povrchy všech předmětů , které jsou v přímém dosahu sálání . Díky této přednosti neudržuje teplo v místnosti pouze samotné topidlo, ale všechny nahřáté - teplem nabité předměty. Dotápění místnosti není energeticky náročné.

Sálavé teplo je pro člověka přirozené - Stejným způsobem se ohříváme od slunce

Topeniště kamen, kamnové nebo krbové vložky je obestavěno materiálem , který dokáže přijmout a následně vyzařovat teplo. Plášť obestavby vyzařuje sálavé teplo do místnosti. Sáláním se ohřívají předměty a bytosti soustředěné v místnosti . Sáláním ohřejeme podlahu, stěny, strop, nábytek a ostatní zařizovací předměty bytu . Od ohřátých předmětů se následně ohřívá i vzduch . Teplota vzduchu v místnosti je daleko rovnoměrnější. U stropu běžně vysoké místnosti naměříme teplotu o pouhé 2-3 °C vyšší než u podlahy. U sálavého vytápění si můžeme tepelnou energii uložit do akumulačního pláště obestavby . Dle konstrukce a použitých materiálů obestavby můžeme intenzitu vyzařování tepla rozložit do delšího časového období.

Velmi dobrou schopnost pro předávání tepelné energie mají keramické kachle, lité šamoty nebo přírodní kámen – žula, mramor. Tyto materiály mají i schopnost akumulace – schopnost udržení a pozvolného uvolňování této energie do prostoru.

Doba akumulace – schopnost udržení tepla a následného pozvolného uvolňování z pláště obestavby se dá u sálavých stavěných topidel dimenzovat na 24 hodin (i déle). Kvalitní přenosná (průmyslově vyráběná) sálavá kamna dokáží vyzařovat teplo 6-8 hodin. U běžného správně dimenzovaného sálavého krbu se schopností rychlého nástupu umíme dimenzovat akumulaci na 6 -10 hodin. V případě použití speciálních akumulačních prvků a automatické regulace hoření - i déle. Pro stavby sálavých topidel lze navrhovat konstrukce opláštění v rozdílných tloušťkách a materiálech . Dle provedení se může povrchová teplota pláště pohybovat od 40° do 120°C. Pro rychlost ohřevu a solidní akumulaci nejčastěji konstrukce sálavých krbů dimenzujeme na povrchovou teplotu 60-80°C. Dobře fungující sálavý krb může vzniknout pouze na základě konkrétních výpočtů , znalosti používaných materiálů , na základě zkušeností kamnáře nebo krbaře, který danou stavbu projektuje, dimenzuje a provádí.

Nevýhody sálavého vytápění:

- Plášť přenosných litinových kamen předává teplo cca 10 minut po zatopení. Plášť přenosných kachlových kamen cca 20 minut po zatopení.(Dle konstrukce provedení) Stavěný sálavý krb cca po 1- 2 hodinách po zatopení . (Dle konstrukce provedení) Sálavé teplo vyzařované přes sklo dvířek krbové vložky nebo kamen je znatelné již 5 minut po zatopení , stejně jako u konvekčního vytápění.

Výhody sálavého vytápění:

- Při topení nedochází k přepalování prachu. - Nedochází k vysušování vzduchu - Teplota v místnosti je výškově vyrovnanější než u konvekce. Stejné teplo na nohy, ramena i hlavu. Běžně měřená teplota u podlahy cca 21°C u stropu 23°C - Teplo je daleko přirozenější a příjemnější. Možnost využití akumulace. Sálavé topidlo je možné používat jako hlavní , nezávislý zdroj tepla Sálavé krby a kamna jsou vhodné do nízkoenergetických staveb, do dobře izolovaných objektů, do dřevostaveb. Hlavním důvodem jejich vhodnosti je schopnost akumulace – podržení většího – nadbytečného výkonu topidla. Vytápěné prostory nejsou přetápěné, schopnost akumulace využijeme k dlouhodobému pozvolnému vytápění.

Pohledová i konstrukční část sálavé obestavby

musí být řešena z materiálů, které mají schopnost přenosu tepla z vnitřní části obestavby do prostoru, který chceme vytápět. Ten, kdo chce stavět sálavé stavby musí znát materiály, jejich fyzikální vlastnosti a schopnosti. Nutností je i znalost vnitřních konstrukčních prvků obestaveb.

- Sálavou obestavbu umíme provést ve všech základních stylech.

- Snad nejznámějším představitelem sálavých obestaveb jsou obestavby kachlové.

Kachle mají velmi dobrou schopnost pro přenos tepelné energie. Designovou výhodou klasických rozměrově menších, nebo velkoplošných kachlů je široká škála možností barevného provedení . Nabídka odstínů kachlů čítá téměř dvě stovky možných provedení. Obestavby z kachlů můžeme projektovat jak do klasické venkovské roubenky, tak i do moderního interiéru. I odborníky (kamnáři) opomíjeným materiálem pro stavby sálavých staveb je přírodní kámen. Žula má pro předávání tepla obdobné schopnosti jako keramické kachle. Milná je představa, že přírodní kámen je finančně náročnější než kachle. Opak je pravdou. Krom žuly můžeme použít i mramory, jejichž schopnost pro předávání tepla není o nic horší. Krása přírodního kamene - struktury a barevného prokreslení dá vyniknout každé funkční sálavé stavbě v rustikálním , klasickém i moderním interiéru. V současné době nejčastěji provádíme sálavé stavby omítané, zděné. Pro konstrukci používáme materiály na bázi litých šamotů. Vhodným doplňkem pak může být orámování průzoru přírodním kamenen –žulou, mramorem, ,velkoplošnou keramikou šamotem , rustikální cihlou , nebo nerezem . Velkou výhodou sálavých staveb ve všech podobách je možnost akumulace (uložení) energie do materiálu a schopnost pozvolného uvolňování - vyzařování.