Stavíme pece na chleba, maso, pizzu, zeleninu, sýry ...                        

V peci na chleba

Po natopení popel z pece vymeteme a pečeme bez ohně pomocí sálavého tepla naakumulovaného ve stěnách pece.

Můžeme topit listnatým i jehličnatým dřevem. V době hoření nejsou v peci potraviny. Pec má velikou schopnost akumulace – schopnost držet teplo na dlouhou dobu.

Můžeme využít pro pečení větších kusů masa (např. přes noc).

V peci na pizzu

Oheň se udržuje po celý čas pečení, pec se nevymetá, pečeme na principu tepelného odrazu.

Topí se pouze listnatým dřevem ( v případě použití jehličnatého dřeva nebo akátu by pokrmy zapáchaly dehtem). Pizza pec má tepelně izolované topeniště, má malou akumulační schopnost.

 !!!  V peci na chleba upečeme i pizzu.    V peci na pizzu chleba neupečeme !!!

Pece na chleba – chlebůvky je možné stavět v nejrůznějších požadovaných velikostech.

Pec může sloužit pro rodinné pečení, stejně tak při setkání větší ho počtu lidí.

Nejenom v dobách dřívějších ale i dnes slouží pece k pečení například pro celou obec.

Pec může být velkým pojítkem. Může sloužit k setkávání, družení, poznávání sousedů. Malá chlebová pec pro rodinu může mít vnitřní plochu 60 x 80 - 120 cm.

Přímo do Vaší pergoly navrhneme a postavíme  topidlo s několika funkcemi.

Kombinace  krbového topeniště pro  rožnění masa na ležatém roštu nebo na pečícím kameni.

Pec na chleba, křupavou kachnu,  zeleninu,  vepřové koleno, zapékané guláše, těstoviny ....

Udírna na "střední uzení" masa, krkovičky, plece,  salámů, klobás, ryb....

Sporákové  topeniště  s plotnou pro vaření  nebo příohřev potravin. 

Pec pro 30 bochníků chleba může mít vnitřní plochu topeniště 140 x 180 cm .

Pece - jak šel čas

První pece se objevili v 3-7 století před naším letopočtem v Mezopotámii a v Persii. Byly to vlastně jámy - díry do země . Oheň se zapaloval nad jámou, z důvodu dostatečného množství kyslíku, po prohoření spodních větví se palivo propadlo do jámy, kterou vyhřálo. Po dohoření se popel zalil vodou, čímž došlo k napaření pece – to pro to, aby se těsto po vložení

do pece teplotním šokem nesrazilo . Vykynuté těsto se pak jednoduše napláclo na stěny pece. Takto se peče chléb dodnes v oblasti Iránu a Indie. Chlebu se říká ,, Tambor´´ u nás Kebab.

První hliněné pece se objevili v Egyptě. Tvarem připomínaly homoly. Jejich kostru tvořilo proutí obalené z obou stan hlínou za příměsi trusu domácích zvířat a najemno nasekaná tráva, která zajišťovala soudržnost materiálu, peklo se na hliněném dnu. Kouř odcházel několika otvory ve vršku homole.

V období řecko- římském cca kolem roku 100 n.l. měly pece pravidelný kruhový tvar s půlkulovou kopulí. Stavěly se většinou z kamene lávového původu. Tvar těchto pecí je podobný jako dnešní pizza pece.

Ve středověku a v období renesance, při osídlování Evropy, pece dostaly obloukový tvar. Topilo se v zadní části pece, komínek pece byl v její přední části.

Baroko pecím přidalo topné kanály .

V období Secese se stavěly roštové pece, v kterých se topilo uhlím, s možností jednoho topeniště pro dvě pece.