Jak funguje konvekční systém vytápění ?

Vzrůstající teplotou dochází k zvětšování objemu vzduchu. Tím se zmenšuje jeho objemová hmotnost. Lehčí ohřátý vzduch je proto vytlačován těžkým studeným vzduchem vzhůru. V praxi to zjednodušeně vypadá takto: Do místnosti postavíme např. krbovou vložku. Obestavěním zajistíme, aby prostorem mezi pláštěm krbové vložky a  pláštěm obestavby mohl proudit vzduch. Studený vzduch vstupující do obestavby od podlahy vytlačuje ohřátý vzduch do vrchních výdechových mřížek. Tímto systémem ohříváme vzduch .

• Výhody konvekce:

Rychlost, možnost vytápět vzdálenějších místností (pomocí horkovzdušných rozvodů a ventilátorů).

• Nevýhody konvekce:

Konvekční systém ohřívá vzduch , který se dá velmi rychle  a snadno ochladit. (Při větrání)                   Konvekční systém vysušuje vzduch.                                                                                                                          Velký rozdíl teplot u země (18-19°C) u stropu místnosi (29-33°C). Pocit zimy od nohou není příjemný – může způsobovat časté rýmy a respirační onemocnění.

Systém je založen na proudění vzduchu, čimž je násoben

a prašnost. Není vhodný pro alergiky.    Vlivem proudění vzduchu se do obestavby dostává spousta nečistot, které se na plášti topidla při  teplotách cca 350 -400°C přepalují. Pokud se na plášti topeniště přepalují organické nebo anorganické prvky, nemůžeme pobyt v takto vytápěné místnosti řadit  mezi ozdravné nebo léčebné  pobyty – spíše naopak.

Některé jmenované nedostatky konvekce lze tlumit. Obestavby lze osazovat revizními a čistícími dvířky (provádět pravidelné čištění). Vzduch lze vést obestavbou tak, aby se nečistoty neměly šanci  přepalovat na plášti topeniště a poškozovat zdraví  použivatelů. Způsob, jak toto správně vyřešit,  je na odbornosti firmy, která montáž takové stavby navrhne a provede. Dále samozřejmě na pečlivosti  toho, kdo takové topidlo používá.

---

Jak funguje sálavý systém vytápění ?

Sálání  je vlastně  záření. Uskutečňuje  se  pomocí elektromagnetického vlnění, které se šíří prostorem. Toto vlnění je pohlceno předmětem, o který se zastaví (do kterého narazí) a přemění se opět v tepelnou energii. Vlivem sálání není prvotně ohříván vzduch v místnosti, ale povrch předmětů  o které se zastaví.

Tento systém přenosu  tepla je pro člověka nejpřirozenější. Tímto způsobem se ohříváme od slunce.

U kamen nebo u sálavého krbu  je to asi takto:

Topeniště kamen, kamnové nebo krbové vložky  jsou obestavěny z materiálů, které dokáží přijmout a následně vyzařovat teplo.

Vzduch do  sálavé stavby kamen nebo krbu záměrně  nepřivádíme ani ho neodvádíme. Vzduch stavbou neproudí. Vzduch se uvnitř stavby ohřeje na vysokou teplotu - předá energii obestavbě a ta následně vyzařuje sálavé teplo do místnosti. Sáláním se ohřívají předměty a bytosti  soustředěné v místnosti.

U sálavého vytápění si můžeme tepelnou energii uložit do akumulačního pláště obestavby a dle  konstrukce obestavby můžeme intenzitu vyzařování rozložit na delší časové období.

(Velmi dobrou  schopnost  pro předávání tepelné energie mají keramické kachle, lité šamoty nebo přírodní kámen.Tyto materiály mají i schopnost akumulace –schopnost  udržení  a pozvolného uvolňování této energiedo prostoru)

Doba akumulace - pozvolného uvoňování tepelné energie  u kamen a krbů může být od  4 do 24hodin - i více .

Je několik typů konstrukcí. U každého typu  konstrukce bude i jiná povrchová teplota .(Od 40°C do 120°C.)

Vše je závislé na výpočtech, použitých materiálech , na znalostech a schopnostech kamnáře, který danou stavbu provádí.

• Nevýhody sálavého vytápění:

Oproti konvekci o něco pomalejší nástup ohřevu.

Vyšší pořizovací cena než u konvekčních systémů.

• Výhody sálavého vytápění:

Nedochází k přepalování prachu.

Nedochází  k vysušování  vzduchu.

Teplota v místnosti je výškově téměř rovnoměrná. Stejné teplo na nohy, ramena i  hlavu.

Teplo je daleko přirozenější a příjemnější.

Možnost využití akumulace.

Nízká spotřeba paliva.