Jak funguje konvekční systém vytápění ?
Vzrůstající teplotou dochází k zvětšování objemu vzduchu. Tím se zmenšuje jeho objemová hmotnost. Lehčí ohřátý vzduch je proto vytlačován těžkým studeným vzduchem vzhůru. V praxi to zjednodušeně vypadá takto: Do místnosti postavíme např. krbovou vložku. Obestavěním zajistíme, aby prostorem mezi pláštěm krbové vložky a pláštěm obestavby mohl proudit vzduch. Studený vzduch vstupující do obestavby od podlahy vytlačuje ohřátý vzduch do vrchních výdechových mřížek. Tímto systémem ohříváme vzduch .
-
Výhody konvekce:
Rychlost, možnost vytápět vzdálenějších místností (pomocí horkovzdušných rozvodů a ventilátorů).
-
Nevýhody konvekce:
Konvekční systém ohřívá vzduch , který se dá velmi rychle a snadno ochladit. (Při větrání) Konvekční systém vysušuje vzduch. Velký rozdíl teplot u země (18-19°C) u stropu místnosi (29-33°C). Pocit zimy od nohou není příjemný – může způsobovat časté rýmy a respirační onemocnění.
Systém je založen na proudění vzduchu, čimž je násobena prašnost. Není vhodný pro alergiky. Vlivem proudění vzduchu se do obestavby dostává spousta nečistot, které se na plášti topidla při teplotách cca 350 -400°C přepalují. Pokud se na plášti topeniště přepalují organické nebo anorganické prvky, nemůžeme pobyt v takto vytápěné místnosti řadit mezi ozdravné nebo léčebné pobyty – spíše naopak.
Některé jmenované nedostatky konvekce lze tlumit. Obestavby lze osazovat revizními a čistícími dvířky (provádět pravidelné čištění). Vzduch lze vést obestavbou tak, aby se nečistoty neměly šanci přepalovat na plášti topeniště a poškozovat zdraví použivatelů. Způsob, jak toto správně vyřešit, je na odbornosti firmy, která montáž takové stavby navrhne a provede. Dále samozřejmě na pečlivosti toho, kdo takové topidlo používá.
Jak funguje sálavý systém vytápění ?
Sálání je vlastně záření. Uskutečňuje se pomocí elektromagnetického vlnění, které se šíří prostorem. Toto vlnění je pohlceno předmětem, o který se zastaví (do kterého narazí) a přemění se opět v tepelnou energii. Vlivem sálání není prvotně ohříván vzduch v místnosti, ale povrch předmětů o které se zastaví.
Tento systém přenosu tepla je pro člověka nejpřirozenější. Tímto způsobem se ohříváme od slunce.
U kamen nebo u sálavého krbu je to asi takto:
Topeniště kamen, kamnové nebo krbové vložky jsou obestavěny z materiálů, které dokáží přijmout a následně vyzařovat teplo.
Vzduch do sálavé stavby kamen nebo krbu záměrně nepřivádíme ani ho neodvádíme. Vzduch stavbou neproudí. Vzduch se uvnitř stavby ohřeje na vysokou teplotu - předá energii obestavbě a ta následně vyzařuje sálavé teplo do místnosti. Sáláním se ohřívají předměty a bytosti soustředěné v místnosti.
U sálavého vytápění si můžeme tepelnou energii uložit do akumulačního pláště obestavby a dle konstrukce obestavby můžeme intenzitu vyzařování rozložit na delší časové období.
(Velmi dobrou schopnost pro předávání tepelné energie mají keramické kachle, lité šamoty nebo přírodní kámen.Tyto materiály mají i schopnost akumulace –schopnost udržení a pozvolného uvolňování této energiedo prostoru)
Doba akumulace - pozvolného uvoňování tepelné energie u kamen a krbů může být od 4 do 24hodin - i více .
Je několik typů konstrukcí. U každého typu konstrukce bude i jiná povrchová teplota .(Od 40°C do 120°C.)
Vše je závislé na výpočtech, použitých materiálech , na znalostech a schopnostech kamnáře, který danou stavbu provádí.
-
Nevýhody sálavého vytápění:
Oproti konvekci o něco pomalejší nástup ohřevu.
Vyšší pořizovací cena než u konvekčních systémů.
-
Výhody sálavého vytápění:
Nedochází k přepalování prachu.
Nedochází k vysušování vzduchu.
Teplota v místnosti je výškově téměř rovnoměrná. Stejné teplo na nohy, ramena i hlavu.
Teplo je daleko přirozenější a příjemnější.
Možnost využití akumulace.
Nízká spotřeba paliva.